Proč se z dovolené někdy vracíme unavenější?

Dovolenou si často představujeme jako automatickou „nabíječku“: vypneme počítač, odjedeme a za několik dnů se vrátíme plní energie. Ve skutečnosti je zotavení složitější. Změna místa sama o sobě nestačí, pokud si s sebou vezeme pracovní telefon, rozpracované úkoly, pocit nenahraditelnosti a hlavu plnou scénářů, co se mezitím pokazí.

Výzkumy potvrzují, že volno zpravidla zlepšuje psychickou pohodu a snižuje vyčerpání. Největší přínos však mívá tehdy, když se člověk skutečně odpojí od práce, může si sám určovat tempo a kombinuje klid s přiměřeným pohybem. Dovolená zároveň nedokáže dlouhodobě napravit chronické přetížení, nedostatek spánku nebo prostředí, v němž není prostor k regeneraci ani během běžného týdne.

Psychologické odpojení není jen vypnutý telefon

Být fyzicky mimo pracoviště ještě neznamená být psychicky mimo práci. Odpojení nastává ve chvíli, kdy pracovní témata přestanou opakovaně obsazovat pozornost a člověk necítí povinnost kontrolovat zprávy, plánovat další kroky nebo být stále připraven zasáhnout. Není nutné zakazovat si každou pracovní myšlenku; užitečnější je zaznamenat ji, případně si ji stručně poznamenat a vrátit se k tomu, co právě prožíváme. Před odjezdem pomáhá uzavírací rituál: sepsat rozpracované úkoly, určit první krok po návratu, předat odpovědnost a nastavit jasnou nedostupnost.

Co kvalitní volno potřebuje: model DRAMMA

Model DRAMMA shrnuje šest oblastí, které podporují zotavení a subjektivní pohodu. Nemusíme je naplnit všechny každý den; důležitá je jejich celková rovnováha.

Když tělo „onemocní“ až ve volnu

Někteří lidé zvládnou dlouhé období pracovního výkonu, ale hned první den volna přijde migréna, výrazná únava, bolesti zad, nachlazení nebo zažívací potíže. Pro tuto zkušenost se používá označení syndrom volného času (leisure sickness). Nejde o samostatnou lékařskou diagnózu a dostupných studií je málo. Pravděpodobně se však setkává několik vlivů: během výkonu méně vnímáme tělesné signály, po zpomalení se projeví nahromaděná únava, mění se spánek, strava, kofein, pohyb či hydratace a cestování přináší další fyzickou i infekční zátěž.

Nejlepší prevencí není naplánovat si ještě více aktivit. Vhodnější je zpomalovat už před odjezdem, neodjíždět po nočním pracovním finiši, zachovat základní režim a první dny nepojmout jako další projekt, který musí být dokonale splněn.

Post-holiday blues: proč po návratu přichází splín

Po návratu se může objevit únava, podrážděnost, smutek, nechuť do práce, horší soustředění nebo pocit, že běžný život náhle zešedl. Takzvaný post-holiday blues není oficiální diagnóza, ale přechodná adaptační reakce. Dovolená přináší více nových podnětů, svobody a příjemných očekávání; návrat naopak znamená rychlé omezení autonomie, nahromaděnou agendu a znovuobnovení pracovní role. Nejde jednoduše o „dopaminový deficit“, ale o psychologický kontrast a potřebu znovu se přeladit.

U většiny lidí stav během několika dnů odezní. Pokud však trvá déle, výrazně narušuje spánek a fungování nebo se při každém návratu objevuje beznaděj, úzkost či silné tělesné obtíže, může jít o signál vyhoření, depresivních obtíží nebo dlouhodobě nevyhovujícího pracovního prostředí.

Jak psychologické odpojení podpořit

Před odjezdem

• Dva až tři dny před odjezdem pokud možno nezahajujte nové projekty a uzavřete otevřené úkoly alespoň tím, že si zapíšete jejich další krok.

• Nastavte automatickou odpověď, určete zástup a vyjasněte, co je skutečně naléhavé. Průběžná dostupnost udržuje nervový systém ve službě.

• Nechte si mezi posledním pracovním dnem a cestou krátký přechod a snižte očekávání, že dovolená musí být bezchybná a maximálně využitá.

Během dovolené

• Pracovní e-mail a chat vypněte; není-li to možné, zvolte jedno krátké předem určené okno místo průběžného kontrolování.

• Střídejte klid s přiměřenou aktivitou a respektujte rozdílné potřeby. Někdo regeneruje v tichu, jiný pohybem nebo společností.

• Vracejte pozornost k přítomnosti: k tělu, krajině, rozhovoru, chuti jídla nebo činnosti, kterou právě děláte. Chraňte spánek, jídlo, pitný režim a vlastní zdravotní potřeby.

Po návratu

• První pracovní den nepojměte jako doháněcí maraton. Začněte tříděním, prioritami a realistickým plánem; schůzky neplánujte od první hodiny.

• Přeneste si domů alespoň jednu věc, která vám prospívala: ranní procházku, večer bez telefonu, pravidelnější spánek nebo čas s blízkými.

• Plánujte malé radosti a krátké mikro-pauzy. I několik minut dechu, pohybu, ticha či vědomého vychutnání příjemného okamžiku snižuje únavu a pomáhá obnovovat energii.

Kdy zpozornět

Odbornou pomoc je vhodné vyhledat, pokud smutek, úzkost, nespavost nebo tělesné potíže přetrvávají, opakovaně narušují fungování, objevuje se dlouhodobé vyčerpání, cynismus či ztráta motivace nebo návrat do práce pravidelně vyvolává paniku a potřebu uniknout. V takové chvíli nestačí pouze naplánovat další dovolenou; je třeba řešit zdroj přetížení a možnosti změny.

Dovolená není luxus ani únik. Je příležitostí znovu si připomenout zdravější rytmus 

a alespoň malou část z něj přenést do běžných dnů.

Vybrané odborné zdroje

Grant, R. S., Buchanan, B. E., & Shockley, K. M. (2025). I need a vacation: A meta-analysis of vacation and employee well-being. Journal of Applied Psychology, 110(7), 887–905.

Newman, D. B., Tay, L., & Diener, E. (2014). Leisure and subjective well-being: A model of psychological mechanisms as mediating factors. Journal of Happiness Studies, 15, 555–578.

Sonnentag, S., & Fritz, C. (2007). The Recovery Experience Questionnaire. Journal of Occupational Health Psychology, 12(3), 204–221.

Vingerhoets, A. J. J. M., van Huijgevoort, M., & van Heck, G. L. (2002). Leisure sickness: A pilot study. Psychotherapy and Psychosomatics, 71(6), 311–317.

Text je odborně-popularizační a nenahrazuje individuální psychologickou ani lékařskou diagnostiku.